Co je chirurgie? Přehled, druhy a kdy je potřeba operace

Chirurgie není jen to, co vidíte ve filmech - nůž, krev, hlasy v rukavici. Je to přesná věda, která opravuje, odstraňuje nebo obnovuje tělo, když jiné metody selhaly. V České republice se každý rok provede přes 400 000 chirurgických zákroků. Některé jsou okamžité záchrany, jiné změní život navždy. A přesto mnoho lidí neví, co vlastně chirurgie znamená - nejen co dělá, ale proč a kdy je to nejlepší řešení.

Co je chirurgie vlastně?

Chirurgie je lékařská disciplína, která používá ruky a nástroje k provedení operace - tedy fyzického zákroku do těla. Nejde o léčení pilulkami nebo fyzikálními metodami, ale o přímou interakci s tkáními: řezání, šití, odstraňování, přesouvání nebo opravování. Chirurgie se používá, když tělo samo nezvládne selhání - třeba když je zlomená kost, nádor, zanesená žíla nebo deformovaná čelist.

Ne každý lékař může operovat. Chirurg je lékař, který absolvoval osmileté studium medicíny a poté dalších pět až sedm let specializace. V Česku se chirurgové specializují na různé oblasti: břišní, srdce, mozek, kosti, děti nebo obličej. Každá z těchto oblastí má své vlastní nástroje, techniky a rizika.

Co se děje během operace?

Operace nezačíná na operačním stole. Nejdřív je diagnóza - rentgen, MRI, krevní testy, vyšetření. Pokud lékař zjistí, že léky nebo fyzioterapie nestačí, navrhne operaci. Před zákrokem se pacient připraví: nesmí jíst, nesmí pít, někdy se musí vypustit léky, které ztenčují krev.

Na operačním stole je pacient pod anestezií - buď celkovou (spí), nebo místní (jen část těla je znehybněná). Chirurg pak vstoupí do těla přes řez. Moderní chirurgie používá i malé kamerky (laparoskopie), kde se řeže jen několik milimetrů. To znamená méně bolesti, rychlejší hojení a menší jizvy.

Po operaci se pacient převede do obnovovací jednotky. Tam se sleduje dech, krevní tlak, bolest. První dny mohou být nepříjemné, ale moderní léky zvládají bolest skoro úplně. Hojení trvá od několika dní do několika měsíců, podle toho, co bylo operováno.

Typy chirurgie - co se dělá nejčastěji?

Chirurgie není jedna věc. Existuje více než 50 specializací. Některé z nejčastějších jsou:

• Břišní chirurgie: odstraňuje žlučník, případně část střev, žaludku nebo sleziny. Nejčastější zákrok je odstranění žlučníku - každoročně v Česku přes 30 000krát.
• Ortopedická chirurgie: opravuje kosti a klouby. Třeba zámena kyčle nebo oprava šlachy.
• Neurochirurgie: pracuje s mozkem a míchou. Například odstranění nádoru nebo oprava po úrazu.
• Plastická chirurgie: nejen k zlepšení vzhledu - často opravuje požáry, úrazy nebo vrozené vadě.
• Maxilofaciální chirurgie: operuje obličej, čelist a ústa. Třeba opravuje zlomené čelisti, odstraňuje nádory v obličeji, nebo vyrovnává překrývající se zuby, které nejde léčit jen ortodontií.

Maxilofaciální chirurgie je často přehlížená. Lidé si myslí, že zuby se opraví jen ortodontem. Ale když je čelist zdeformovaná z vrozené vady, po úrazu nebo kvůli nádoru, potřebuje chirurg. Tento typ operace spojuje stomatologii a chirurgii - lékaři musí znát jak strukturu kostí, tak funkci zubů a hltanu. V Brně se každý rok provede přes 200 takových operací. Některé jsou plánované, jiné - jako po dopravní nehodě - musí být okamžité.

Proč se chirurgie používá, když existují léky?

Chirurgie není první volba. Lékaři vždy zkouší nejbezpečnější metody - léky, fyzioterapii, změnu životního stylu. Ale když tělo přestane fungovat, léky nestačí.

Představte si, že máte zlomenou nohu. Léky vám nevrátí kost do tvaru. Musíte ji připevnit - nebo operací, nebo gipsem. Pokud je zlomenina složitá, gips nestačí. Potřebujete šrouby a desky - to je chirurgie.

Nebo představte nádor v játrech. Léky ho mohou zpomalit, ale neodstraní. Chirurg jej vyřízne - a tím dá pacientovi šanci na život.

Chirurgie je tedy poslední, ale nejúčinnější možnost, když tělo potřebuje fyzickou opravu. A čím dřív se operace provede, tím větší je šance na úspěch.

Je chirurgie nebezpečná?

Ano, každá operace má riziko. Ale dnes je mnohem bezpečnější než před 20 lety. V Česku je úmrtnost po operaci pod 0,5 % - to znamená, že z každých 200 lidí, kteří operaci podstoupí, jich přes 199 přežije.

Rizika zahrnují:

• Infekce - ale všechny nástroje jsou sterilizované, operace se provádí ve speciálních místnostech s čistým vzduchem.
• Krvácení - chirurgové používají techniky, které minimalizují ztrátu krve.
• Reakce na anestezii - před operací se dělá test, a pokud máte alergii nebo chronické onemocnění, lékař to ví a připraví se.
• Bolest po operaci - ale dnes se léčí přesně podle potřeby, ne jen „nějak“.

Chirurgie je nebezpečná jen tehdy, když se zpozdí. Čím dříve se operace provede, tím menší je riziko komplikací. To platí i pro maxilofaciální chirurgii - když se zlomená čelist neopraví včas, může vést k problémům s prospáváním, mluvením nebo žvýkáním.

Kdy se chirurgie vyplatí?

Ne každý, kdo se bojí operace, ji musí podstoupit. Ale některé situace jsou jasné:

• Zlomenina kosti, která nehejne nebo je posunutá.
• Nádor, který roste a ohrožuje život.
• Zablokovaná žíla nebo tepna, která může způsobit infarkt.
• Chronickej zánět, který neodpovídá na léky - třeba zánět slepého střeva.
• Deformace obličeje nebo čelisti, která ovlivňuje dýchání, mluvení nebo stravování.

V případě maxilofaciální chirurgie je to často: zlomená čelist po dopravní nehodě, vrozená vada jako „zajíčí pysk“, nebo nádor v obličeji. Když se čelist nesprávně uzavírá, nejde jen o vzhled - nejde správně žvýkat, mluvit, nebo dokonce dýchat. A to nejde vyřešit ortodontickými drátky. Potřebujete chirurga.

Co je důležité po operaci?

Operace není konec - je začátek obnovy. Po operaci je klíčové:

• Dodržovat pokyny: kolik můžete jíst, kdy můžete jít ven, jak se čistit zuby (v případě maxilofaciální chirurgie je to kritické).
• Nezatěžovat tělo: nezvedat těžké, neběhat, nekouřit - to vše zpomaluje hojení.
• Pravidelně chodit na kontrolu: i když se cítíte dobře, lékař musí zkontrolovat, zda se vše hejne správně.
• Přijmout změnu: některé operace mění vzhled nebo funkci - třeba po odstranění části čelisti. To vyžaduje čas a psychologickou podporu.

V Brně existují speciální centra pro pacienty po maxilofaciální chirurgii - tam mají logopedy, dietology a psychology, kteří pomáhají přizpůsobit se novému tělu. Není to jen o kostech - je to o tom, jak znovu začít žít.

Co se děje v budoucnu?

Chirurgie se nezastavuje. Dnes se používají roboti, které pomáhají chirurgům s přesností. V některých centrech se používají 3D tiskárny, které vytisknou část čelisti podle pacientova těla - a ta se potom připevní. Vědci pracují na tkáních, která se samy obnoví - takže v budoucnu nebudeme potřebovat přesazovat kosti, ale jen podpořit tělo, aby se samo opravilo.

Maxilofaciální chirurgie je jedním z nejrychleji se vyvíjejících oborů. Díky digitálním plánům a 3D tisku se operace připravují na počítači - jako by se hrála hra, kde se předem vidí, jak bude výsledek. To znamená méně chyb, kratší operace a rychlejší návrat k běžnému životu.

Chirurgie není strašidlo. Je to nástroj - a jako každý nástroj, funguje dobře, když je použit správně. Když se rozhodnete pro operaci, nejde o to, že jste „nemocný“. Jde o to, že jste dostatečně silný, abyste přijali krok, který vám vrátí život.